V rámci kongresu Lékařské komory jsme měli možnost zahrát si na lodi Classic River, která je jedním z největších plavidel v Praze na Vltavě. Zaparkovat s obytným vozem pana kapelníka, se kterým jezdíme v letních měsících na akce, nebylo nic jednoduchého, ale nakonec se podařilo.
Nalodili jsem se včas a pak jen čekali na hosty. Po hodinovém pohoštění spojeném již s naší produkcí dal kapitán pokyn a odrazili od břehu jsme směr Šárka. Po pravdě jsme nečekali, že je v tomto ročním období a ve čtvrtek večer takový provoz na pražském říčním toku. Ale plná zdymadla a míjení desítek plavidel nás nenechalo na pochybách.
Po vystoupení na palubu během pauzy jsme přišli na to, proč tomu tak je. Úchvatné scenérie historického centra Prahy vypadají z pohledu z vodní hladiny ještě romantičtěji. V podpalubí topič přikládal a my hráli ku všeobecné spokojenosti pánů a paní doktorů, doktorek a docentů, kteří nebyli žádní suchaři, jak se nakonec ukázalo.
Pan kapelník po spořádání porce řízků, která připomínala Babylonskou věž a desetičlenné africké rodině by vydržela na týden, se pustil do sýrové tečky v podobě cca 500g různých druhů sýra, po které předvedl své vypilované provedení písně Za našima humnama. Jak to může s tak plným žaludkem, se kterým by každý potřeboval minimálně dvě hodiny odpočívat v horizontální poloze, zvládnout je nám stále záhadou.
Mezitím jsme s Milanem bavili významné hosty na palubě. Mezi nimi byl i doktor Michale Vít s partnerkou. Tato dvojice pak udávala rytmus zbytku večera až do doby, kdy posádka velmi nevybíravým způsobem – vypnutím proudu – naznačila, že je čas opustit loď.
Celkově se dá akce považovat za velmi vydařenou a příjemně posilněná kapela se s pocitem dobře odvedené práce vracela v obytném voze domů.
