A zase do Německa. Tentokrát na zahradní výstavu do Lobau.
A nebyli jsme sami. Jeli jsme s velkým orchestrem Ladislava Bareše, se kterým jsme se střídali na pódiu. Není divu, že jsme tak žádaní v cizině, když disponujeme skvělým konferenciérem hovořícím plynně německým jazykem.
Opět jsme byli svědky naprosto profesionálního výkonu orchestru Ladislava Bareše, se kterým nehrajeme poprvé. Zvuk tohoto tělesa a aranže jsou prostě neuvěřitelné a bezkonkurenční. Promiň Felixi, ale je to tak…. To, že s tímto tělesem spolupracujeme není úplně náhoda.
Náš skvělý klarineťák Mejla je totiž zároveň nepostradatelný baryton saxofon u Bareše. To ovšem znamená, že spojená představení tráví Mejla tak trochu v běhu, protože se musí stihnout převléknout a honem zase na pódium, zatím co mi si dáváme pauzu. no kdo chce dva honoráře, tak sebou musí trochu hnout 🙂
